Olejové barvy se pro jednoduchou dekoraci používaly v Anglii již od 13. století, avšak jako malířská technika byla přijata až v 15. století. Vznik olejomalby jako takové se dá těžko určit. Vyvinula se postupně z mastných temper, při níž bylo použito jako pojidlo barevných pigmentů vaječných žloutků, ty byly následně nahrazeny právě olejem. Tato mistrovská technika si zachovala svou pozici a je stále velmi oblíbenou. Oceňována je zejména kvůli hladké konzistenci, dlouhověkosti a široké škále technik použití.
Olejová barva se skládá z barviva a pigmentu smíchaným s olejem, nejčastěji lněným nebo ořechovým. Jejich konzistence a krycí schopnost se dá regulovat přidáním terpentýnu. Pro zvýšení lesku barev a ochranné vrstvě použijte lak.
Vrstva barvy má určující vliv na rychlost zasychání, avšak všeobecně se olejomalba považuje za dlouho schnoucí. Velmi důležité je, aby spodní vrstvy schly rychleji než vrchní, jinak hrozí popraskání malby. Proto je lepší nechávat jednotlivé vrstvy zasychat, což dobu malby prodlužuje.
Také je nutné myslet na to, že po zaschnutí barvy tmavnou.
Olejové barvy jsou dostupné v tubách. Olejové barvy se rozlišují na dva stupně kvality - umělecké barvy (profesionální, mistrovské) a studentské barvy (školní). Hlavním rozdílem je samozřejmě cena, avšak také jejich vlastnosti. Často je zřetelné, že umělecké barvy jsou zářivější, jelikož mají větší obsah pigmentů a mají jemnější konzistenci, proto se s nimi lépe pracuje.
Množství a velikosti balení jsou také rozdílné, nejčastěji jsou dostupné po kusech nebo v připravených sadách. Většinou platí, čím větší balení, tím lepší cena. Pokud začínáte je vhodné si barvy odzkoušet v primární sadě barev a poté si například dokupovat jednotlivé barvy v množství, které vám bude vyhovovat. Velmi oblíbenou variantou jsou připravené sady v dřevěné kazetě, která je velmi pěkným dárkem.
Příbuzným olejovým barvám jsou olejové křídy (pastely) lisované v tyčinkách.
Záleží na technice malby, avšak velice důležité je mít chlupy pevnější, jelikož olejová barva je hustá. Používané jsou syntetické štětce, ale stále upřednostňovanější jsou štětce z přírodních chlupů. Používá se nejčastěji hovězí nebo prasečí štětinové štětce. Dalšími možnosti jsou sobolí nebo tchoří. Tvary a velikosti jsou závislé na potřebě.
POZOR!!Štětce, které momentálně nepotřebujete k malování, mějte ponořené do ředidla.
Zásadní je také péče o štětce. Po skončení práce je nutné štětec důkladně vymýt, nejlépe za použití speciálních čističů na štětce nebo mýdla na štětce. Následně se štětce opláchnou vodou, jemně vysuší a vytvarují do původního tvaru, aby se zachoval.
Nejčastější podklad pro malbu je malířské plátno na dřevěném rámu. Velmi populární se během posledních let staly desky s plátnem, které jsou levnější variantou. Samozřejmě dalšími variantami jsou různé dřevěné panely, kartony, kov nebo papír určený pro olej. Podklady, které nejsou již ošetřeny šepsem, je potřeba natřít. V případě, že používáme měkký podklad, je třeba použít také malířskou kreslící desku, na níž se například papír zafixuje.
Papír je potřeba vypnout na tvrdou plochu, proto je vhodné malovat na kreslící desce. Pro tuto techniku se nejvíce hodí dřevěná kreslící deska, kterou nabízíme v dvou provedení. Ekonomická kreslící deska, která je vyrobena ze surových desek MDF (tloušťky 8 mm) nebo klasická kreslící deska, vyrobena z laťovky s měkkou dýhou, přičemž jsou dvě strany olepené nákližkou a zbylé dvě strany dýhou. U kreslících desek se také nachází jejich obal, který umožňuje komfortní přenášení nejen desek, ale také výkresů.
Malířský stojan je nezbytnou součástí techniky olejem. Především k tomu, aby si malíř dokázal od díla odstoupit a podívat se z širší perspektivy. Tím, že barva drží a nestéká je i přirozenější malovat v sedě nebo stoje na malířský stojan.
Olejový šeps - je hmota bílé barvy tvořící podkladový nátěr na materiálu určeného pro malbu. Účelem je vyrovnat nerovnosti plochy, vytvořit optický základ obrazu a spojit barvy s podkladem.
Olejový šeps sestává z plavené křídy, práškové běloby, polymerovaného lněného oleje, fermeže a terpentinu. Před nanesením malby musí být našepsovaná plocha dokonale zaschnutá.
Ředidla - slouží k ředění barev a čištění štětců s malířskou paletou. Tradičním zástupcem je terpentýnový olej, který mimo jiné i mírně urychluje schnutí barev. Jeho nevýhodou je specifický zápach.
POZOR! Zásadně kupujte ředidla určené pro malbu, při koupi například technického ředidla by mohlo dojít k žloutnutí barev.
Lněný olej - médium, které dodává barvám lesk a průhlednost. Nedoporučuje se používat v případě světlých barev, jelikož způsobuje jejich žloutnutí. Existuje i Polymerovaný lněný olej, který oproti běžnému Lněnému oleji rychleji zasychá a výrazně méně žloutne.
Makový olej - pro jeho světlost je vhodný, oproti Lněnému oleji, do světlých barev včetně bílé. Olejovým barvám dodává hustotu a proto schne pomaleji. Není příliš vhodný na podkladové vrstvy.
Saflorový olej - pojivo pigmentů, které rychle zasychá a velmi málo žloutne, proto se přidává k bělobám a světlým barvám.
Ořechový olej - méně používaný, světle žlutohnědé barvy a přidává se do barev k ředění hustoty. Je vhodný i do světlých odstínů.
Médium I. - mastné ředítko - Mastné ředítko zvlášť pečlivě sestavené a nežloutnoucí. Nahrazuje, ba předčí používání lněného oleje. Doporučuje se k lazurování.
Médium II. - suché ředítko - Rychle schnoucí suché ředítko bez přídavku sikativu. Používá se v malbě prima, v postupné malbě ve spodních a středních vrstvách. Zabraňuje vzniku zaražených míst v malbě.
Kobaltový sikativ - urychluje schnutí a zabraňuje tvorbě možných povrchových vad. Používá se pro nejpomaleji schnoucí barvy a není jejich ředidlem. Přidává se po kapičkách přímo do barev v množství jedné až několika kapek.
Fermež - rychleschnoucí olej, který vzniká zahřátím oleje s přidáním sikativu. Hodí se do podkladových barev a tmavých odstínů, jelikož tmavne.
Gely mají svou specifickou úlohu. Přidané do barvy obohacuje pastu, modifikuje její strukturu, lesk a průhlednost.
Damarový lak - používá se jako závěrečný lak pro olejomalbu. Zvláštním způsobem vyrobený lak na obrazy, který schne rychleji než nejlepší fermež.
Kerotix - Kerotix je voskový lak v pastě na olejomalbu a temperu, který malbu konzervuje a chrání matnou měkkou vrstvou. Roztírá se tamponem nebo na malbě dlaní. Obraz se potom vystaví na nějakou dobu slunci nebo mírnému teplu, aby se Kerotix mohl vsát do pórů malby.
Závěrečný lak - je k dostání ve třech variantách: matný, saténový (pololesklý) a lesklý. Malbu chrání před vnějšími vlivy.
Jak jsme si řekli na začátku, u olejových barev je zásadní proces schnutí. Ten vyžaduje důkladné schnutí vrstev. V zásadě se pracuje s transparentností barev. Především se používají techniky v husté podobě barev, což je impasto a lazurní vrstvy, které jsou téměř transparentní.
Impasto, znamená techniku, která pracuje s velkým množstvím nanášené barvy, což vytváří strukturu.
Lazurní vrstvy - jsou téměř transparentní vrstvy nanášené na sebe, přičemž se musí mezitím čekat na zaschnutí. Barvy nanášené tímto způsobem mění odstíny barev a přináší do díla hloubku.
